V osmdesátých letech minulého století vyšly do ulic ženy s transparenty, aby si tak vydobyly jedno ze svých základních práv, o které byly vinou vzkvétajícího socialistického hospodářství připraveny. Regály s dámskými hygienickými potřebami tenkrát zely prázdnotou a ze zcela obyčejného sortimentu, jakým vložky bezesporu jsou, se stalo úzkoprofilové zboží. A tak se ženy tehdy nechtěně vrátily o nějakých sto let zpátky a při zajišťování hygieny v době menstrulace improvizovaly. Nedostatek dámských vložek na konci 80.let byl pro ženy doslova pohromou.
Dnes je situace naštěstí úplně jiná. Z množství a druhů vložek v regálech doslova přechází zrak a každá z žen si může vybrat ty, které jí nejvíce vyhovují. Velké, malé, parfémované, černé do černého prádla, slipové vložky, anatomické, vložky s křidélky,… Ale kde je vůbec počátek tohoto specifického produktu?

Protože bylo měsíční ženské krvácení dlouhou dobu celospolečenským tabu, spatřily první vložky, které se daly zakoupit, světlo světa až na přelomu 19. a 20.století. Firma, která s nimi přišla na trh, je prodávala pod svou dceřinou společností s jiným názvem, aby s nimi nebyl spojován jejich další nabízený sortiment.   Do té doby si ženy musely vystačit s různými domácími výrobky (např.: pruh látky).

Za dob socialismu pak byly k dostání 3 druhy vložek: vatové, buničité a lepicí. Postupem času se ovšem sortiment velice rozšířil a nabídka vložek byla dnes již rozšířena i o širokou škálu tamponů všech možných velikostí a v poslední době se mezi některými ženami začínají ujímat i tzv. menstruační kalíšky. Tento výrobek se zatím neobjevuje v reklamách, ani ho běžně nekoupíte v obchodech nebo v lékárnách. Je to varianta dámských hygienických potřeb, která je určena pro mnohonásobné použití. Zavádí se do pochvy a shromažďuje odtékající krev. Kalíšek pomocí silikonu pevně přilne k poševní stěně, takže nepropustí žádnou krev a dokáže pojmout až 30 ml tekutiny, což je asi jedna třetina celkového množství za celý menstruační cyklus. Po 4-5 hodinách kalíšek vyjmete, omyjete a zavedete znovu. Na silikon tak nepřilnou žádné bakterie a tudíž se ani nemohou množit. Po ukončení cyklu se kalíšek vyvařením sterilizuje. Vložky ani tampóny naproti tomu nejsou sterilizované. Výrobci je mimo jiné napouštějí nejrůznějšími absorpčními, deodoračními a bělícími látkami, které mohou způsobit různé mykózy.    Tato alternativa také neomezuje ženy při pohybu a to ani při sportu. Je vhodný i pro ženy s citlivou pokožkou či ženy trpící exémy a také není spojen se syndromem toxického šoku.

A co je vlastně syndrom toxického šoku?

Syndrom toxického šoku (dále jen TSS) je vzácná a velmi vážná nemoc způsobená bakteriemi rodu Staphylococcus aureus, které v lidském těle produkují jedy. Ideálním prostředím pro růst této bakterie vytváří syntetické vlákno rayon, které obsahují tampóny. TSS se projevuje vysokými teplotami, průjmem, zvracením, bolestí hlavy a svalů, závratí, bolestí v krku a vyrážkou.

Hygienické vložky jsou dále negativně hodnoceny i z hlediska dopadů na životní prostředí, neboť výroba buničiny a papíru je velmi energeticky náročná – spotřebuje se při ní velké množství vody a dřeva. Tato varianta hygienických potřeb se dostává do negativního světla, v souvislosti s růstem důkazů, že průmyslové užití chlóru, včetně bělení papíru a buničiny, produkuje jedovaté dioxiny, které se v přírodě hromadí a způsobují zde vážná poškození. Vedle ekologických škod stojí i ohrožení osobního zdraví uživatelky, které mohou způsobit závažná zdravotní problémy. Vložky a tampony velkých výrobců obsahují také již zmíněné umělé hedvábí – rayon, což je materiál získatelný jen při bělení chlorem či jeho sloučeninou. Do pochvy se uvolňující vlákna rayonu jsou právě příčinou TSS, zanícení a odlupování poševní sliznice. Dalším onemocněním, za něž může i dlouhodobé používání tampónů, je rakovina děložního krčku a endometrióza zapříčiněná dioxiny.

A co vlastně preferují žena a podle čeho se rozhodují?

Jeden nejmenovaný časopis realizoval anketu, ve které zjišťoval priority a volby zhruba 30 žen v souvislosti s hygienickými potřebami. Tři z nich používali látkové vložky, jedna kalíšek a ostatní jednorázové vložky. Více než polovina oslovených používá tampóny, jedna preferovala konkrétně tampóny z biobavlny. Za rozhodující považují ženy především savost, přilnavost ke spodnímu prádlu, materiál, tloušťku, viditelnost a křidélka. Cena přichází na řadu až po těchto vlastnostech.

A z čeho si tedy ženy mohou vybírat?

Existuje zde možnost již zmiňovaných menstruačních pohárků. Dále tampóny z mořské houby, které se získávají v oblasti Karibiku. Jsou zcela přírodní bez dioxinů a syntetických vláken a používají se podobně jako běžné dostupné tampóny. Mořská houba, ze které tampóny vznikají, nepatří mezi rostliny, ale jedná se o živočicha žijícího v teplých mořích. V minulosti byla hojně  využívána k nejrůznějším účelům, dnes se s ní setkáte ponejvíce jako pomůckou pro odličování nebo jako houbou na mytí. Mořskou houbu lze jistě považovat za obnovitelný zdroj, je však otázkou, co by pro přírodu znamenalo její masové využívání. Další vyriantou jsou pratelné vložky, které jsou vyrobeny ze 100% bavlny a které lze prát až na 90°C. Nejrozšířenější variantou ovšem přes veškerý výzkum, který probíhá, zůstavají jednorázové vložky s různými odlišnostmi.